Brněnský spisovatel a překladatel Vojtěch Jestřáb (1922—2003) vypráví příběh svého života a zároveň příběh svého města Brna, které ožívá i postavami jeho přátel — spisovatelů, básníků, herců a malířů. Kniha zachycuje konec padesátých let minulého století, nadějné „tání“ v době Pražského jara a především následnou normalizaci. Pochmurná období 50. a 70. let vnímá autor jako „čas zatmění“. Velmi poutavá a čtivá kniha, cenná nejen svými uměleckými kvalitami, ale i z hlediska faktografického, tak přibližuje období, k němuž se současní autoři zatím jen málo vracejí.